Pavel Řehulka je lékařem na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Současně je od ledna roku 2020 odborným garantem Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Jedna z jeho pracovních náplní je právě pomoc pacientům s migrénou.

Jak dlouho se Fakultní nemocnice u svaté Anny věnuje problematice bolestí hlavy?

První poradna pro bolesti hlavy v nemocnici u svaté Anny vznikla v roce 1992. Pacienty s těmito problémy měl na starosti lékař Jiří Mastík. Ten stál mimo jiného i u mých začátků v oblasti léčby bolestí hlavy.

Lze rozlišit více typů bolestí hlavy?

Existuje přes dvě stě různých typů bolestí hlavy. Z hlediska vysokého výskytu v populaci a dopadu na celou společnost, mají podstatný význam především tři z nich. Jsou to migréna, tenzní typ bolesti hlavy a bolest hlavy vyvolaná nadužíváním léčiv. Tenzní typ bolesti hlavy je nejčastější, avšak více hendikepující je migréna. Těžké formy migrény jsou navíc obvykle sdruženy s třetím typem, bolestí hlavy z nadužívání léčiv, která zase představuje bolest hlavy s nejvyššími finančními náklady na léčbu pacienta.

Je neurologie jediným oborem, který se věnuje problematice bolestí hlavy?

V některých státech se léčbě migrény věnují například i internisté. Ti si ale vybírají pouze pacienty s konkrétní diagnózou, respektive s jedním specifickým typem léčby. V České republice je odborníkem na bolesti hlavy jednoznačně neurolog. Ale základní diagnostiku a léčbu může provádět i praktický lékař. Naše centrum se praktické lékaře v Jihomoravském kraji snaží podporovat edukačními aktivitami.

Jaké jsou vaše cíle v oblasti diagnostiky a léčby bolestí hlavy z pozice lékaře?

Zdánlivě jednoduché a přitom nejdůležitější je, aby se pacient s lékařem setkal. Předpokládá se, že k optimálnímu pokrytí potřeb pacientů s bolestmi hlavy by bylo potřeba téměř čtyřicet lékařů na každý milion obyvatel. Tak velká poptávka je samozřejmě rozprostřena v kapacitách nejen neurologů, ale i praktických lékařů. Ve skutečnosti si velká většina pacientů obstarává volně prodejná léčiva z lékárny sama. Z odborného pohledu mě zvláště zajímá právě skupina pacientů, pro kterou je specializovaná péče z různých důvodů nedostupná. A dále třeba pacienti, kteří lékaře nevyhledávají z důvodu předchozí negativní zkušenosti, rezignovali nebo se snaží tento zdravotní problém řešit sami.

Je z vašeho pohledu těžší diagnostika nebo léčba tohoto onemocnění?

Naprosto zásadní je diagnostika. Lékař si musí být jistý, že on i pacient hovoří o stejné věci. Lékař se musí umět ptát nejen na jakém místě pacienta bolí, ale také co jej trápí. V tomto směru mě mí pacienti naučili víc než se píše v učebnicích. Migrénu je také docela obtížné nějakým způsobem změřit. Můžete spočítat hodiny či dny s bolestí hlavy, počet dnů ztracených pro pracovní nebo volnočasové aktivity, ušlý zisk ze snížené práceschopnosti, finanční výdaje za léky. Celkový součet je však reálně mnohem vyšší. Aby odpovídal skutečnosti, musel by být zohledněn také dlouhodobý negativní vliv onemocnění na osobní, partnerský, rodinný, pracovní a společenský život. Vše, co migréna způsobuje, se zkrátka do lékařské zprávy nevejde

Jaké vnímáte největší pokroky v léčbě bolestí hlavy?

Z hlediska běžné klinické praxe představuje rok 2020 velký skok kupředu. V České republice je hrazen nový typ léčiv, který je ve srovnání s předchozími mnohem účinnější a zároveň bezpečnější ze stran nežádoucích účinků. Tato léčiva byla vyvinuta speciálně na migrénu, takže je přesně popsán i mechanismus účinku a místa jejich působení. V Česku je jejich preskripce vázána na centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy a lékař je může indikovat pouze u pacientů, kteří splňují relativně přísná kritéria.

Co je podle vás pro pacienty s migrénou nejobtížnější?

Kromě všech průvodních jevů, které migréna přináší, jako je zvracení, nesnášenlivost zvuků, světla nebo pachů, je hrozivý také dopad na pacientovu rodinu, partnera, okolí. Postupem času se z ní může stát takříkajíc nemoc celé rodiny. Musí se jí přizpůsobit nejen sám pacient, ale i jeho rodina, což bývá velmi nesnadné. Často říkám, že migréna je nemoc, která sice nezabíjí, ale také vás nenechá žít.

Vy jste se někdy setkal s bolestí hlavy?

Mne hlava nikdy opravdově nebolela. S lidmi trpícími bolestmi hlavy se ale setkává každý z nás několikrát denně. Konkrétně o migréně se někdy mluví jako o zapomenuté epidemii, celosvětově jí totiž trpí každý sedmý člověk. Pokud jste se migrénou nesetkali doma, určitě řádí někde u vašich sousedů nebo kolegů. Pacienti jsou často nuceni své potíže skrývat a na čele to nikdo napsáno nemá.

Jak vnímáte vy osobně pacienty s bolestmi hlavy?

To už ale odpovím úplně zeširoka a mimo medicínské kategorie: Existuje stará japonská technika opravy rozbitých předmětů, která se jmenuje „kintsugi“. Rozbité keramické vázy a talíře se v tomto tradičním stylu opravují tak, že se viditelná prasklina nebo spára po zalepení vyplní zlatem. Takto opravený předmět pak získává na hodnotě, je považován za vzácnější, krásnější a bohatší o svůj zvláštní příběh. Nechci tím vůbec říct, že nemoc je něco pozitivního. Na rady a útěchy tohoto typu jsem vysloveně alergický. V určitém smyslu ale nelze u pacientů nevidět něco, co známe například z velkých klasických románů. Životní peripetie na hlavním hrdinovi zanechávají určitou stopu a proměňují ho.

Dokázal byste migrénu nějakým způsobem personifikovat?

V historickém centru města Padova se na jedné Giottově fresce potkává svatá Anna se svým Jáchymem. Za nimi nakukuje tajemná, tmavě zahalená žena, která se už jakoby chystá k odchodu. Historici umění se domnívají, že by mohla symbolizovat odcházející smutek po šťastném shledání. Možná by se mnou nesouhlasili, ale já mám za to, že zrovna tato temná postava je migréna a je potřeba, aby právě ona šla z kola ven.